Ztroskotanec

18. června 2014 v 20:00 | Nhoriel |  Básničky
Dneska poslední hodina zemáku... takže básničku věnuji (kupodivu!) právě zeměpisu. Za inspiraci...:)



Ztroskotanec

Tichá píseň.
Zbystří zrak.
V srdci tíseň.
Pod ním vrak.

Zpěv vln omamný tančí s ním wals.

Sůl v ranách.
Pálí.
Prosí o pomoc.
Tmavnoucí háv.
Halí.
Blíží se noc.

Už klesá…

Sám.

V očích slané kapky.
"Proč? Proč jen jsem se touto cestou dal?"
Na zmírající družce drápky…
"Proč jsi jen doma nezůstal?"

Zbystří.

Cizí hlas.

"Kdo jsi?"
"Nikdo. A ty, sličný pane?" ozve se líbezně z černočerných vod.
"Dísy,"
zhrozí se a křížem teskní k Bohu, by ho snad vykoupit přispěchal…
"Nikoli," opáčí hlas. "Posvátný mořský plod,
co i pod mořem slyšel, jak teskně jsi lkal…"

Bez víry hledí před sebe. "Zachráníš mě?"
"Spasím tě."
Pár očí nebeských zazáří v tmě.
"Ochráním tě
před ukrutnou bolestí a hrůzou noci…"

Tak nádherná je její tvář…
Kol plavých vlasů jasná zář…
A krásné rysy v obličeji,
snad pro ni muži ódy pějí…

"Díky… paní…"
Vrak pod vodou. Pár paží kolem ramen…
"Paní?"
"Ovšem, ó přenádherná, přenádherná chloubo žen!"

Smích.

V zádech náhle bolest. Údy ztrácí cit.
Zbledne.
"Co má tohle být?"

"Konec, námořníku drahý.
Konec tvé životní dráhy."

Sladký úsměv náhle šlebem dravce.
"Hezké sny, námořníčku,
spinkej sladce…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 corinne corinne | Web | 22. června 2014 v 14:11 | Reagovat

Moc se mi líbí kompozice... :)
Ale jinak já a básničky...však víš... :D

2 nhoriel nhoriel | Web | 22. června 2014 v 15:53 | Reagovat

[1]: Díky za pochvalu ;-)
Vím, vytváříš supr dílka ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama