Dárek pro corinne - Jedna vánoční

25. prosince 2013 v 15:35 | Nhoriel |  Povídky
Veselé Vánoce, corinne! :)
Jen abys viděla, že Bernard je daleko lepší, než si každý myslí ;))




"Tohle myslíš vážně?"

"Smrtelně," přikývl stroze.

"Ale… ale…"

Jen pokrčil rameny a dal tím najevo, že už se o tom nechce dál bavit. Byla tu podle něj i další, "daleko podstatnější" témata, která stála za prořešení. Nesouhlasila jsem, ale co naplat? Stejně jsem mu to nemohla nikterak vymluvit. Jakmile si postavil svou hlavu, nedalo se už nic dělat. Lepší to akceptovat než se s ním dohadovat.

"No tak fajn, ale ne že se vrátíš roztrhanej na cucky," ukončila jsem diskuzi na původní téma smířlivým hlasem a doufala, že ho nebudu muset stavět dohromady. I se svým upířím tělem byl zranitelný. A mezi námi, ta moje první pomoc by ho spíš dorazila, než oživila…

***

Ať už byl Bernard jakýkoli, vždy náležitě ctil své blízké. Pojmem "blízký" se dala zahrnout valná část jeho známých. Od přátel s nimiž byl denně v kontaktu až po oběti, z nichž denně upíjel nepatrné doušky své rudé brandy. Jednoduše celkem rozmanité označení. V jeho okolí se vyskytoval i jeden jistý… tvor, s nímž se už odnepaměti (nebo spíše od chvíle, kdy se poprvé poznali) svářel v různých "výměnách názorů".

Ano, vskutku. Jednalo se o medvěda. Ale nešlo o žádného maličkého chlupáče, který prostě jen tak přitrouble čučel na každého, kdo se před něj postavil. Ne. Tohle byl obří medvěd grizzly! Mnozí ho znali pod jménem George a dobře ho pod tím jménem znal i Bernard, přestože si s ním nikdy nepotykal…

Bernard se na ten večer vskutku ohodil. Oprášil svůj plášť purpurové barvy, nazul vysoké jezdecké boty a s v dnešní době již výstředním loveckým kloboučkem vyrazil do brlohu medvědího. Jak správně tušil, grizzly byl zrovna v tu chvíli na lovu a tak, na místo aby jej navštívil u něj doma, stanul naproti němu v lese.

"Přeji pěkný den, vážený Georgi."

Jen co medvěd zavětřil, objevil se mu v očích nevěřícný výraz. "Komáre jeden zatracenej, to si nedáš pokoj ani o Vánocích?! Zapomeň na to, že si ze mě zase cucneš, už mě tady ty tvoje nálety na moje krevní zásoby začínají pěkně štvát!"

"Jsem tu právě kvůli Vánocům, příteli."

"Příteli? Já nejsem tvůj přítel, komáre, a jestli si to myslíš, tak ses asi opil krví nebo co já vím… Nicméně, měl by ses zase pěkně rychle probrat do reality. My dva se nekámošíme. Tečka. Rozuměl?"

"Rád bych se s tebou usmířil, Georgi. S tebou i s tvojí… ubytovatelkou, kamarádkou… nebo kýmkoli, kým pro tebe Elie je."

"Jak se opovažuješ o ní mluvit v takových zdrobnělinách?!" zvolal nasupeně medvěd a postavil se na zadní. Za takovou drzost chtěl tomu krvesajovi jednu pořádnou ubalit. Než se ale nadál, Bernard už stál o pár metrů jinde a nevinně se šklebil. "Zbabělče!" zakřičel na něj George. "Radši zdrhneš, než abys čelil ráně!"

"Mám to tedy brát tak, že nechceš nad našimi sváry zavěsit mírový prapor," odtušil upír, nedbaje medvědova předchozí slova.

"No to teda máš, zbabělej komáre!"

"Kdyby sis to náhodou rozmyslel, prosím, kontaktuj mě."

Grizzly hurónsky zamručel, snad to měl být smích. "Jo, to určitě. Celej žhavej, komáre! Celej žhavej!"

Bernard pokrčil rameny. "V tom případě asi nemá cenu dál se o nějakém míru bavit. Nicméně když jsou ty Vánoce, přinesl jsem tobě i Elie," (nenávistné medvědí vrčení a vražedný pohled), "nějaké malé drobnosti pod stromeček." Ze záhybů svého pláště vytáhl upír dva pečlivě zabalené dary a předhodil je medvědovi před čumák.

"Ta láhev i její obsah patří tobě, Georgi. Adresátku druhého daru snad nemusím jmenovat. Budu ti vděčný, když jí ten dar předáš. A abyste neřekli, že upír nemá srdce, slavnostně vám oběma přísahám, že dnešního dne na krev žádného z vás nevztáhnu ruku."

V medvědově tváři se jasně značila nedůvěra.

"Nuže, šťastné a veselé Vánoce a krásný nový rok!" popřál ještě Bernard a pak zmizel ve stínech.

Toho večera našel George v lahvi výbornou severskou medovinu, kterou až mu ji dal jeho nepřítel, s chutí vypil až do dna. A na Elie čekalo v jejím balíčku (nebo spíše mega balíku) nové sedlo na její milované koně.

Předtím, než George usnul hlubokým medvědím spánkem, musel se podivovat tomu, kam jak se tomu komárovi povedlo nacpat si oba dárky pod plášť…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 corinne corinne | 26. prosince 2013 v 11:45 | Reagovat

Myšlenky na stejné vlně, co :-D
Moc děkuju za super dárky, od tebe i Berního :-)
Vidíš, Elie by mě nenapadlo...musím prostě opět uznat tvou genialitu :-D
A k Georgovi...zavděčí se mu málokdo... Je to prostě tvrdohlavej medvěd... S tím ať si Berní nedělá hlavu ;-)

2 nhoriel nhoriel | Web | 30. prosince 2013 v 18:37 | Reagovat

[1]: Njn :-D
Mně neděkuj, to vymýšlel Berní :-)
Genialitu? Až tak?!! :-P
Však jsem mu to taky říkala, ale on nesouhlasil... asi bude potřebovat delší dobu na vstřebání. George je asi první, kdo odolal jeho šarmu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama