Hvězdné proroctví

12. srpna 2013 v 22:31 | Nhoriel |  Povídky
Mám tu další povídku, tentokrát pro Cather, za úžasnou povídku na přání, co pro mě sepsala... Sir Gawain a zelený drak, mrkněte na to ;)
Jinak touto tématikou měl být kentaur a komedie... No nevím, upřímně už mi dochází nápady, takže od toho moc nečekejte :D Ale slib je slib. Ještě bych se chtěla omluvit za mizerné formátování - je tam spousta přímé řeči a nechce se mi to rozdělovat... Tady to je.



"Dnes v noci zemřete, můj pane."
Trůnnímu sálu zavládlo ticho, co se v této části hradu nepamatovalo už nejméně století. Své přičinění na tom zcela jistě mělo i to, že nyní se tam nacházel pouze panovník a jeho věrný služebník.
"Jak? Cože? My jsme se asi přeslechli! Chceš nám tady tvrdit, že zanikneme? Finite?"
"Přesně tak, milosti. Finite. Dnes v noci se v hrozivých mukách odeberete na onen svět."
"Ale…to přece nejde! My, král Gongo II. - Opožděný, přece nemůžeme jen tak zahynout. To není možné! Vždyť…vždyť něco takového je zcela proti přírodě!"
"Milosti, sděluji Vám pouze poselství, jež mi vypověděly hvězdy. A ony říkaly, že tato noc bude posledním dnem vlády Vaší velikosti."
"No jo, ale co mám dělat? Rodinná hrobka už je plná a novou ještě ani nezačali stavět; kam se mám odebrat k poslednímu odpočinku?"
"Neptal bych se ani tak 'kam' jako spíše 'jak', můj pane." "Prosím?" "Hvězdy prorokovaly nejen váš konec. Zmínily se i o skonu celého vesmírného společenství, v němž žije naše zemička. Mimo jiné velmi pomalém a dvojnásob tak bolestivém skonu. Nic než neutuchající agonie, co připravuje o smysly a zbavuje jasného úsudku…"
"Agonie? Bolest…?"
"Vaše milost je dnes mimořádně bystrá."
"Ale my nemáme bolest rádi."
"Právě proto přicházím s radou, pane."
Gongo II. zpozorněl a bystrýma očima muže postrádajícího většinu rozumu se zahleděl na svého čtyřnohého dvorního astrologa. "Pomoc? Jakou pomoc?"
"Vysvobození, pane. Mnohokrát jednodušší odchod. Rychlý a takřka bezbolestný."
"My nechceme odejít."
"Hvězdy říkaly, že dnes zesnete, takže zesnete. Nabízím Vám pouze snadnější cestu…"
"To zní bezpochybně zajímavě. Pověz nám víc!"
Kůň-muž přešlápl z nohy na nohu. "Vaše milost pro začátek sepíše dopis. Na rozloučenou. A pak si sama vezme život…" "Máme se zapíchnout?"
Souhlasné přikývnutí.
"Ale my nevíme, jak se to dělá!" "Pak Vám milerád poradím, jasnosti." "To bychom byli velmi rádi."
Kentaur se srstí barvy bezhvězdného nočního nebe ze skrytého pouzdra pod paží vytáhl na lidské poměry dlouhou dýku. "Doporučil bych Vaší milosti, aby si hrot této zbraně položila mezi dvě žebra po levé straně hrudi, zhruba zde," ukázal ono místo na svém nahém trupu. "Pak už stačí jen vydechnout a ponořit čepel dovnitř až po jilec."
"A místo mého posledního odpočinku?"
"Trůn, milosti. Bude z vás král. Navěky."
Gongo II. uznale pokýval hlavou. Vládnout napořád… Převzal od svého astrologa dýku, již mu nabízel a s nevyřčenými slovy díků jej poslal z trůnního sálu. "Zavolejte dvorního písaře!" zvolal pak na celý sál. Musel ještě napsat ten dopis. Problémem však bylo, že neuměl psát…

***

"Podej hlášení, Pětko," zazněl rozkaz z vysílačky. "Přepínám."
"Cíl zajištěn, pane. Do půlnoci by mělo být čisto. Přepínám."
"Operace konec světa tedy zaznamenala úspěch?"
"Tak jest, veliteli. Už brzy budete mít volnou cestu."
"Konečně bude mít tahle zatracená země pořádného pána!" Ve vysílačce zapraskalo. Utichla.
Kentaur s černou srstí si oddychl a ukryl přístroj zpět do skryté police ve skříni, mimo zraky zdejších lidí. Pokročilou technologii jeho civilizace by v tomto zapomenutém koutě světa nedokázali pochopit. Jistě by ji považovali za nástroj démonů. Ďáblů! Ještě by ho odpravili jako šířitele moci pekelné…
Rychle vykoukl do chodby, aby se ujistil, že široko daleko není žádný z těch čmuchalů a pak z dalšího tajného šuplete vytáhl svůj mobilní telefon. Šokujícím překvapením pro něj bylo, když po prvních krocích tímto novým světem zjistil, že zde mají cosi jako signál. Nebyl to takový zapadákov, jaký očekával.
Rychle začal projíždět seznamem jmen i s jejich čísly, a když narazil na hledaného, dal volat.

***

My, Gongo II. - Opožděný, po dlouhé odborné konzultaci s naším dvorním astrologem se chceme rozloučit s tímto hradem/světem/vesmírem?, neb zvěstoval mi ten kentaur vůli hvězd, že se máme dnes my i celý hrad/svět/vesmír? odebrat do tmavých koutů posmrtných.
Náš věrný astrolog, co se nám do služeb dostal teprve před několika málo úplňky, si za tu chvilku vydobyl místo na našem dvoře. Doufáme, že se s ním shledáme i po našem konci. Chtěli bychom jeho služby náležitě ocenit. To co pro nás udělal… Něco takového nedokázal nikdo z celého dvora před jeho příchodem! Takoví kabrňáci se na našem hradu zkrátka nevyskytují.
Vzhledem k tomu, že s námi má zahynout i celý hrad/svět/vesmír, nebudeme nikomu nic odkazovat. I po smrti budeme jedním z nejmocnějších pánů vůbec. A budeme vládnout navěky! Ty, kteří by chtěli po našem skonu uzmout byť jen nepatrnou část našeho bohatství, nechť dostihne kletba Abú-dasgh-mi-Alí!
Na závěr bychom chtěli poděkovat dvornímu písaři Ulyosovi, za sepsání našeho dopisu na rozloučení (nechtěli jsme se ve škole učit číst, psát ani počítat - od toho přece máme služebné, není-liž pravda?). Nikdy jsem tě sice osobně nepoznal - do této doby - ale určitě jsi jedním z těch super mužů, jimiž náš hrad oplývá.
Nuže nashledanou, všichni čtenáři a…Ulyosi!
***

"Prej se to vyvíjí dobře, jo?" ozval se hlas z mobilu.
"Jo, dneska jsem tomu hlupákovi dal dýku, dobrovolně se zabodne sám. Představ si to! Sám sebe! Velitelův plán byl vážně skvělej nápad! Netušim, kam na to chodí."
"To je šílený! Von ti na to fakt skočil? To je vůl, ten chlap!"
"Co vůl, i ten vůl je chytřejší! Místní vládce má místo rozumu naprostej vítr. A kdo by se tomu divil, po tom co se jejich rodina po staletí mísila jen s vlastní krví."
"Počkej, voni to jako dělali jen mezi rodinou. Jako brácha se ségrou?"
"Neblbni, dyť z toho by byli pitomci nejvyššího kalibru! Až takhle ne. Trochu vzdálenější - třeba dcerunka se strejdou…"
"No tak to je hnus!"
"To mi povídej!"
"A jak se tam teda vlastně máš?"
"Humus. Hrůza. K jídlu nic pořádnýho a když navštívim hospodu, tak mi podstrčej nějaký jejich bylinkový šlichty a…už abych byl doma!"
"Že jsi do toho vůbec šel!"
"Tak ty prachy co mi za to nabídli… To se hodí vždycky."
"Máš recht al-"
Další řeč jako když utne. Hradem se rozlehl zděšený lidský výkřik, blízce připomínající vřeštící ženu, co zrovna uviděla pavouka. Kentaur si povzdychl. "Budu muset končit, chlape. Už to do sebe zabodnul a piští jak nějaká siréna... Kdo ví co zas udělal… Musim to tu připravit pro velitele. Ještě se ozvu, tak čus."
"Čau kámo."
Dvorní astrolog schoval svůj drahocenný komunikační prostředek na jeho místo. Zhluboka se nadechl, uhladil si vousy a rozešel se do trůnního sálu.

***

"Ááááá! To bolí, bolí nás to!" křičela jeho milost na celý sál, do něhož se ale na pánův výslovný zákaz neodvažoval nikdo vstoupit. Za jedinými dvoukřídlými dveřmi byla ale nalepená nespočetná horda služebných, co zkrátka asi nic neměli na práci a tak si šli poslechnout pánův - neplánovaně - hlasitý skon. Jako můry na světle byli přisátí na dveře ve chvíli, kdy kentaur rázným krokem kráčel oním směrem.
Kůň-muž rozhodil rukama do stran. "Z cesty, uhněte mi."
"Ale jeho milost…" Ozval se kdosi.
"Jeho milost má očividně potíže," zavrčel nevrle kentaur a pažemi odháněl zbylé posluchače. "Jděte mi z cesty nebo přísahám, že vás zadupu do země ještě před koncem světa!"
"On má skončit svět?"
"Má skončit svět?"
"Co je se světem?"
Šuškanda se začala šířit a lidé začínali propadat panice. Většina z nich s rykem utíkala od dveří, aby se pokusila zachránit svou rodinu nebo lépe sebe sama. Jiní dospěli k podobnému názoru, který dal dvorní astrolog králi, a rozeběhli se proto proti skleněným oknům nebo začali skákat z balkónů. Našli se i tací, co proti sobě obrátili zbraně.
Kentaur, uspokojen stavem lidstva, který právě nastolil, otevřel dveře - nyní bez stráží - a vešel dovnitř. "Jeho eminence?"
"To bolí!" vyřítil se proti němu panovník okamžitě. "To tak bolí! Pomoz nám!"
"Co se stalo, pane?"
Gongo II. se slzami v očích doběhl až k muži-koni a natáhl k němu ruku. Polomuži chvíli trvalo, než na bledé ruce zahlédl jakýsi sotva postřehnutelný šrám. "My vykrvácíme!" jančil král.
Kentaur protočil oči. Muselo se tohle stávat zrovna jemu? Zrakem začal po podlaze hledat dýku. "Pomoz nám!" dotírala eminence. Černosrstý k ruce stále ještě s jakousi "oddaností" sklonil hlavu a začal na "ránu" foukat. "To bolí, to tak bolí!" Bílý kapesníček, jímž si Gongo II. otíral tvář, byl již zcela vlhký od slz.
Kentaur konečně spatřil to, co tak úpěnlivě hledal. Snažil se nenápadně ke zbrani přiblížit, ale zděšený vládce mu jeho snahu znemožňoval. "Pomoc! Pomoz mi! Och, to tak bolí! To pálí! Mrazí!"
Oknem do místnosti náhle vtrhla jakási ocelová pěst velikosti trola, a omotala kolem křičícího své prsty. Ten ztuhl. "Co to…? POMÓC!" Věc se zase rozletěla zpátky ven k oknu. Před rozbitým sklem se zarazila.
"Velitel-ti-dal-rozkaz-tohoto-muže-odpravit-Pětko. Naše-organizace-ale-našla-vhodnější-řešení. Využijeme-ho-k-podrobnějšímu-výzkumu-genetiky-jejích-vad-a-všelijakých-omylů-jimiž-je-tento-mládenec-obdařen. Obě-strany-z-toho-vyjdou-dobře. Děkujeme-za-spolupráci-a-doufáme-že-nás-nebudeš-hledat. V." Stroj-pěst přestal přehrávat jakýsi strojený vzkaz a rozletěl se s ryčícím Gongem II. kamsi k oblakům.
"V?" podivil se kentaur. "Odkdy víly zkoumají genetiku?"
Pak nad tím ale potřásl hlavou. Měli pravdu. Toho šílence se zbavil a ani si nezamazal ruce. Dokonce i to imaginární proroctví se zčásti splnilo! Ještě zpravit o všem velitele, zavolat Ejanovi a pak jen jít domů, sejít se s kámošem a napít se pořádného chlastu!

***

DODATEK

- Jak už moudřejší mohli postřehnout, část "Hvězdného proroctví" se skutečně vyplnila.
- Jakmile kentaur podal hlášení, velitel poctil místní zemi svou návštěvou a pasoval se na nového vládce.
- Kletba Abú-dasgh-mi-Alí se vyplnila. Jelikož byl však Gongo II. - Opožděný panovník trochu slabší mysli, neuvědomil si, že tato kletba nikomu nepřinese žádné zlo. Naopak. Pouze blahobyt a radost.
- Ulyos byl právě ten, kdo kletbu porušil. Jakožto nejznámější zloděj z celého hradu se cítil tak nějak povinován to takto zařídit…
- Víly udělala znatelný skok, co se výzkumů genetiky týče! Jméno Gonga II. se navždy zapsalo do historie.
- Kentaur po svém návratu skutečně navštívil svou domácí hospodu. Se svým nejlepším kamarádem Ejanem se však brzy nato vrátil zpět do země, kde dělal astrologa a založili zde skutečný hostinec (na jejich poměry)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cather Cather | Web | 14. srpna 2013 v 17:39 | Reagovat

Krásná, moc děkuju :D i když jsem se trochu zděsila při zmínce o vysílačce :D a je to sice divný, že tam tolik lidí (teda doufám, že to byli lidi) umírá a já se tu směju, nu což :D suprová :D

2 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 18. srpna 2013 v 15:51 | Reagovat

Tak tohle bylo ... zvláštní.

PS: "uhladil si vousy a rozešel se do trůnního sálu." - vydal se do t.s ;-)

3 Christine Träumer Christine Träumer | E-mail | Web | 18. srpna 2013 v 17:33 | Reagovat

Ahoj, nevím, kam bych ti měla napsat, ale na mém blogu právě probíhá literární soutěž :-) Pokud se budeš chtít zapojit, budu jedině ráda :-)
Odkaz tu: http://ich-bin-traumer.blog.cz/1308/literarni-soutez-informace
Přeji pěkný den.

Christine Träumer

4 corinne corinne | 19. srpna 2013 v 11:12 | Reagovat

Kam na ty nápady chodíš? Že bych jako taky občas někam... :-D
Jinak další tvoje dílo, co je radost číst...
Moc pěkné :-)

5 nhoriel nhoriel | Web | 22. srpna 2013 v 17:25 | Reagovat

[1]: Nemáš za co, to já děkuju :-)

[2]: Jop, tak to je výstižnější. Jak jsem psala už na začátku - komedie nebylo téma, které jsem si na tohle představovala, takže to dopadlo, jak to dopadlo :-D

Jinak, asi mě budeš mít za totálního neandrtálce (pokud už teda nemáš :-D ), ale jaksi nechápu co svými posledními slovy myslíš xD

[3]: Ahojky no...zkusim na to mrknout ;-)

[4]: Seš si jistá, že to chceš vědět? Věř mi, těmhle koutům se chceš vyhnout :-D Dík :-)

6 corinne corinne | 22. srpna 2013 v 18:47 | Reagovat

[5]: Jo, jsem si jistá :-D Moment, jak víš, čemu se chci vyhnout?

7 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 22. srpna 2013 v 20:50 | Reagovat

[5]: Myslím tím, že je vhodnější použít ve větě použité v povídce "uhladil si vousy a rozešel se do trůnního sálu."  slovo vydal se (do trůnního sálů). Tím t.s je myšlen trůnní sál, nechtělo se mi to vypisovat ;-)

8 nhoriel nhoriel | Web | 23. srpna 2013 v 21:00 | Reagovat

[6]: Očividně ne. Tohle je místo kde...ne, neřeknu ti to. Zkrátka mi musíš věřit. I Bernard se do těch koutů bojí! O_O

[7]: Ahá, jasně už chňápu. Tak dík moc za radu, hned to poupravim ;-) Sakryš, teď budu vypadat jak blondýna! xD

9 corinne corinne | 23. srpna 2013 v 21:49 | Reagovat

[8]: Fajn. Takže na tu věc s Cheorie můžeš zapomenout ;-)

10 Ami Ami | E-mail | Web | 20. září 2013 v 17:49 | Reagovat

Páni, píšeš opravdu skvěle :-)

11 Eliz Eliz | Web | 18. října 2013 v 15:56 | Reagovat

Tak tohle mě dostalo! Skvělý příběh, dokonale si vykreslila postavu toho krále Gonga. Píšeš fakt dobře, dokážeš z toho udělat fakt vtipnou čtivou povídku :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama