Den 04: Kniha, která tě rozbrečí

4. května 2013 v 10:34 | Nhoriel |  30 days book challenge

Inheritance

Christopher Paolini



Anotace:
Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace! Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje. Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?

Pro začátek bych asi měla říct, že neexistuje kniha, která by mě kdy rozbrečela. Proto před to plakací sloveso přidávám ještě pěkné slovíčko téměř a okamžitě vím, o čem napsat. Inheritance, Odkaz dračích jezdců. Bestseller, který na blanitých křídlech dračice Safiry obletěl svět, dovršil svému konci. Nejhorší zpráva za celé to desetiletí (no dobře, přiznávám, že pro mě to bylo asi jen pět let, ale pořád je to notná doba). Dobrodružství Eragona Stínovraha a Safiry Zářivé Šupiny je završeno touto poslední knihou.
Ihned, jak Inheritance vyšla, musela jsem ji mít u sebe. Okamžitě jsem se začetla a naprosto netušila, co mám tentokrát očekávat. Děj měl rychlý spád, plný bitev, bitev a bitev... (Ne, bitky tam furt nejsou, ale nejraději na ně vzpomínám :D) Naproti tomu mě docela štvaly napínavé situace, které najednou autor opustil a šel se věnovat postavě "o dům dál". Měla jsem sto chutí přeskakovat některé kapitoly a dočítat ty "zajímavější". Jenže při čtení jiných kapitol jste se dostávali do dalších dobrodružství a tak z toho nakonec byl začarovaný kruh, během něhož jste se těšili na každou další kapču (upozorňuji, že to v předešlých dílech nebylo; nebo alespoň ne v mém případě). Za zmínku by možná stálo, že celá série měla být původně trilogií, Paolini ale chtěl ve svém světě objasnit řadu věcí, které se mu do Brisingru (3. dílu) nepodařilo nacpat a tak se nakonec rozhodl pro napsání ještě dalšího dílu.
Eragon, Eldest a Brisingr vás provedou Eragonovým světem plným výcviku, nenávisti, přátelství, bolesti, ztát... Ve zkrácenosti až příliš krutým životem pro dospívajícího chlapce a jeho mladou dračici. Poznáte téměř celou Alagaësii, seznámíte se s čarodějkou Angelou, jejím kočkodlakem, trpaslíky, elfy, vzbouřenými Vardeny a dalšími. Procházíte knihou společně s hlavním hrdinou a sledujete ho při jeho začátcích i jako veterána.
Naleznete s Eragonem dračí vejce; jste s ním při smrti jeho strýce (způsobenou dvěma cizinci, kteří zaútočí na jeho vesnici); pod vedením moudrého Broma se učíte číst, psát, šermovat, kouzlit...; je vám vyvěštěno podivné proroctví; putujete za pomstou; poznáváte nové přátele jako například vzbouřence Murtagha; zachraňujete elfí princeznu Aryu; jste hrozivě zraněni v bitvě; navštěvujete elfy; je vám dán prastarý dar; na bitevním poli se stavíte proti svému bratrovi; opět se setkáváte se svým bratrancem Roranem; zachraňujete jeho přítelkyni a tak dále... Jde o krátký výčet takových nejvýraznějších momentů, na které si zrovna vzpomenu; nechci vás připravovat o veškerý obsah knihy, to jen abyste byli trochu v obraze...
Samotná Inheritance celkově spěje k poslední bitvě. Vardenové a elfové postupují v obléhání Galbatorixovi podřízených hradů. A stojí proti nim celé království, které si král omotal kolem prstu a jejich poslušnost si vynutil přísahou ve Starověkém jazyce (obdobou Neporušitelného slibu z HP). Zároveň se zde opět setkáváme s Eragonovým nevlastním bratrem - Murtaghem, kterého si Galbatorix zotročil díky drakovi, který se pro něj vylíhl. I jemu je kupodivu věnována nějaká ta kapitola, takže z toho jen nadšeně skáču ke stropu. Celková atmosféra na vás dýchá zoufalstvím a téměř jistou porážkou vzbouřenců. Když se ale objeví možné řešení problému, které se ukáže naprosto neočekávané, už jste do děje tak vtáhlí, že se nedokážete odlepit od stran.
Zapůsobila na mě konečná scéna, která...no řekněme, že se vážně nedala předvídat. Čekala jsem, že proroctví, které Eragonovi čarodějnice Angela vyvěštila se nesplní až úplně do posledního slova, ale stalo se to. A mě to téměř dohnalo k slzám. Ne že bych si Eragona jakkoli oblíbila - odjakživa jsem byla fanynka Murtagha! :D - ale takový konec mi přijde, že si se Safirou nezasloužili...
Můžu dodat, že na konci se ještě Paolini zmiňuje o tom, že se do Alagaësie možná ještě někdy vrátí (ještě aby ne!), ale tahle doba je podle všeho zatím v nedohlednu...
A co vy? Četl jste někdo Odkaz dračích jezdců? Co na něj říkáte?
Podle mě se mnohdy může zdát, že se Paolini opičí po jiných autorech, ale celkově? Je z toho světový bestseller, takže to asi nemůže být tak špatné, no ne? :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama